#CoJeDobreVedet

Vojenské hodnosti

Pokud uvažujete, že spojíte svůj život s armádou, budou vojenské hodnosti jednou z prvních věcí, které se budete muset při základním výcviku ve Vyškově naučit. I pro vás samotné je ale důležité, abyste dokázali nejen rozeznat jednotlivá hodnostní označení, ale abyste také věděli, jak vysoko to můžete se svým vzděláním dotáhnout nebo jak dlouho budete muset případně pobýt v jedné hodnosti, než budete moct pomýšlet na povýšení (a tedy i na vyšší plat).

Seznam hodností

Základní pravidlo je jednoduché: čím vyšší máte vzdělání, tím víc můžete nasbírat na výložkách stříbra a zlata. S výučním listem se nedostanete výš než na rotného, s maturitou už máte šanci na nadpraporčíka nebo dokonce na štábního praporčíka. Výhodou je nejen to, že vám budou všichni vojáci se stříbrnými peckami a kolejničkami salutovat jako první – hrubý plat nadpraporčíka je oproti rotnému o víc než 20 procent vyšší.

Pro následující důstojnické hodnosti od poručíka výš už je podmínkou vysokoškolské vzdělání. Až po kapitána stačí bakalář, od majora dál musíte mít titul magistra, inženýra apod. Pozor: v žádném případě není podmínkou absolvování vojenské vysoké školy. To nehraje roli.

Všechny hodnosti jsou rozděleny do pěti základních hodnostních sborů – mužstvo, poddůstojníci, praporčíci, důstojníci (nižší a vyšší) a generálové. Podrobné rozdělení najdete v přehledu jednotlivých hodností.

Vzdělání = podmínka,
ne záruka hodnosti

Pokud tedy vidíte, že má voják na výložkách zlaté hvězdičky, můžete si být jisti, že je to vysokoškolák. Aby to ale nebylo tak jednoduché, neplatí tohle pravidlo obráceně – každý důstojník sice musí mít titul, ale ne každý, kdo má titul, je automaticky důstojník. Pro získání jakékoliv hodnosti je totiž zásadní podmínkou to, jaké služební místo voják zastává. Nebo jinak: u každého služebního místa je stanovena hodnost, jaká k němu přísluší. Dosažené vzdělání je pak jednou z podmínek, aby voják mohl uvedené služební místo (a jemu odpovídající hodnost a plat) získat.

Nejlepší bude ukázat si to na následujících příkladech.

Jestliže pro pozici řidiče tanku je stanovena hodnost desátníka, pak je možné se o toto místo ucházet s výučním listem. Stejně dobře se o něj ale může ucházet i maturant nebo vysokoškolák. Jen musí počítat s tím, že i když má vyšší než minimální požadované vzdělání (které by na jiném místě stačilo třeba i na důstojnické hvězdičky), tady bude mít hodnost desátníka. A dokud bude řidičem tanku, hodnost se mu nezvýší. Bez ohledu na roky služby, absolvované mise, sebelepší služební hodnocení.

Pro služební místo operátora bezpilotních prostředků u 533. praporu bezpilotních systémů je stanovena hodnost poručíka. Uchazeč tedy musí mít alespoň bakalářské VŠ vzdělání (a samozřejmě odborné předpoklady). Vůbec naopak není důležité, jestli má nějakou vojenskou minulost – může klidně přijít z civilu, absolvovat kurz základní přípravy ve Vyškově a pak nastoupit rovnou do hodnosti poručíka.

Naučte se hodnosti v interaktivním testu

Tip:

Pokud máte před sebou základní výcvik, věnujte občas chvíli tomu, že se předem naučíte, jak následují hodnosti za sebou a budete je umět i spolehlivě poznávat. Ve Vyškově budete mít od začátku nových věcí až nad hlavu a uvidíte, že se vám tenhle malý náskok hodí. Pro učení můžete využít interaktivní test brněnské Univerzity obrany.

Jak vyplývá z toho, co už jsme si o hodnostech řekli, může být voják povýšen tehdy, jestliže je zařazen na služební místo s vyšší hodností. K tomu musí absolvovat určité kariérní kurzy (poddůstojnický kurz, praporčický kurz atd.), splňovat odborné předpoklady a v neposlední řadě také odsloužit v původní hodnosti alespoň nejkratší stanovenou dobu. Ta se pohybuje od dvou do čtyř let a je pro jednotlivé hodnosti přesně dána platnými předpisy. (Více v přehledu jednotlivých hodností.)

Samozřejmě, že pokud voják nastoupí například na místo, kde je vyžadován výuční list a během služby si dodělá maturitu, může se poté automaticky ucházet o služební místa ve vyšším hodnostním sboru. Naopak sebrat vojákovi dosaženou hodnost není jen tak – takzvané odnětí hodnosti je v praxi výjimečnou záležitostí a připadá v úvahu jen v případě úmyslného a obzvláště závažného porušení služebních povinností. S výjimkou generálů, jimž může hodnost odejmout pouze prezident republiky na návrh vlády, rozhoduje o tom u všech ostatních vojáků ministr obrany. Dnem odnětí hodnosti také dotyčný končí v armádě. V případě organizačních změn může být voják jmenován i do nižší hodnosti, než které dosáhl, ovšem to je možné jen s jeho výslovným souhlasem.

Jako u všech pravidel existuje i v systému hodností pár výjimek. Mezi ty patří třeba to, že důstojníci, kteří slouží u vojenských hudeb, nemusí mít vysokou školu a stačí jim vyšší odborné vzdělání na konzervatoři. Zvláštní systém hodností mají také studenti na vojenské vysoké škole. Ti jsou zařazeni do hodnostního sboru takzvaných čekatelů. Při studiu bakalářského studijního programu na VŠ se pohybují v hodnostním rozpětí svobodník, desátník a četař. Při studiu magisterského programu na VŠ jsou to navíc ještě hodnosti rotný, rotmistr a nadrotmistr. Označení hodností studentů se liší od označení ostatních vojáků.